Jdi na obsah Jdi na menu
 


Petrovické vleky 28.5.2017

Na neděli byla hlášena příznivá předpověď počasí, nic tedy nebránilo tomu, sejít se k prvním pořádným vlekům v letošním roce. Byl nahlášen zálet nového Foxe s rozpětím 4m kamarádů letců  Brna s tím, že Tonda se ujme jako vrchní zalétávač prvních letů. Na mně bylo dostat toho 10,5kg „kóska“ bezpečně do vzduchu se svou vlečnou s MVVS 58.  Trochu jsem měl obavy z poměrně velké váhy Foxe a bočního větru, který místy fučel docela dost silně. Éra už byly připnuty na šňůře a nedalo se couvnout, tak tedy plný plyn, nechat trochu rozjet nad zemí , ať dostane „souprava“ pořádnou rychlost a pak šup nahoru. Bez problému jsme se prokusovali nahoru proti větru, dvě táhlé zatáčky a drobek byl nahoře! Tonda nehlásil žádné problémy při ovládání Foxe, kluci ho připravili k letu opravdu poctivě, následovalo pár opatrnějších obratů a bezpečné přistání. Docela jsme si všichni oddechli, mít poprvé éro ve vzduchu je vždycky tak trochu na nervy. Následujících několik letů s Foxem potvrdilo, že to bude ozdoba každého létání, majestát z něj čiší do dálky!

Pak dorazili ještě kluci z Medlánek s krásnými modely Blaníka a Laminára, což bylo velké oživení našeho vlekání s okoukanými modely. Byli tak napůl soběstační, protože měli sebou i vlastní vlečnou s Roto 70. Při vlekání Laminára si tedy s přehledem vystačili úplně sami a předvedli nám naprosto zkušené vleky. Ovšem dostat mohutného Blaníka s rozpětím nějakých 4,2m a váhou přes deset kilo bylo opět úkolem pro mou vlečnou. Tentokráte jsem opravdu nevěřil, že se toho moje účelová prehistorická vlečná s úspěchem zhostí. Svěřil jsem ji tedy  Tondovi, zkušenému to vlekaři, aby se pokusil „Blaňase“ vytáhnout. Chvilka příprav a kontrol, naklapkovat křídlo Blaníka ….. a obě éra se rozjíždějí a jak je vidět i z fotek, tak během několika metrů je Blaník ve vzduchu a „čeká“ na vlečnou, až se dotáhne do potřebné výšky. Jsem v šoku, že jde vše tak hladce. Petr nám pak s Blaníkem předvedl několik krásných letů i s nějakými akrobatickými obraty a na závěr vždy obkroužení letiště v ostré zatáčce pěkně po křídle. No, jo, však má nalétáno se skutečným Blaníkem stovky hodin…

 

Sešlo se nás samozřejmě více, stejně postižených společným koníčkem, všichni zalétali a myslím, že zážitky byly jistě motivující.

Tak snad brzy zase na společné šňuře!

Honzovi děkuji za příkladnou fotodokumentaci.

Radek

 

Náhledy fotografií ze složky Petrovické vleky 28.5.2017

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář